Míšu nechávám v dobrých rukou U studánky poznání. Mají dnes přírodovědný den i s opékáním buřtů na ohni. Ten svůj den pak nechávám přirozeně plynout. Kam mě zavede?

Objev malé kavárničky Pikola na Letný.

Dopřála jsem si jedno kafe se zemitou chutí a vůní.
Zalezlá v koutě si ho vychutnávám, čtu si knížku a poslouchám hudbu, protože tu moc dobře hrajou. Za velkým oknem začalo svítit podzimní slunce. Kavárna postupně utichá, ožívá, znovu utichá a ožívá s lidmi, co odchází a přichází.

A taky tu mají vinily. Ach, třeba dvojalbum Searching for Sugar Man. Nebo Johnnyho Cashe, Boba Dylana a Neila Younga. Líbilo by se mi pustit si jí večer na našem gramofonu.

Udělala by mi radost, ne že ne, ale nekoupím si jí.
Když o tom tak přemýšlím, nepotřebuju jí mít.
Vlastně toho hmotnýho potřebuju čím dál míň.

Mnohem víc je pro mne tenhle prožitek místa a chvíle sama se sebou.

Nakonec jen ta možnost vzít si vinyl do ruky, ohmatat ho, očichat, pokochat se... a sobotní pomalé dopoledne stačí k vyživení. Stejně jako náhodné setkání s přáteli o pár hodin později.

...

Text a foto: Šárka Krčílková, 2026