Snídám a pohled na květinu mi připomíná vděčnost za včerejší večer. Jak nás deset žen sedělo na terase nad letenskými střechami a sdílelo příběhy nejen o přátelství.

Všechny nás přivedlo přátelství s Vraťkou, ale nitky našich vztahů nevedou jen k hostitelce. Často se proplétají mezi námi navzájem, například skrz program Future leader. Vzniká jemné předivo rodícího se společenství, kde můžeme sdílet cokoli nás těší i tíží, zasmát se i brečet.

Jak jsme se shodly, právě tohle je pro nás v životě nejdůležitější, tvořit kolem sebe sítě důvěry a vzájemnosti. Každá z nás to dělá trochu jinak a jinde a i v tom se můžeme inspirovat. Vyžaduje to náš čas, pozornost a energii, ale i vnímavost, upřímnost a respekt. Odměnou je vyživení a radost. Posílení jistoty v nejistotě. Tohle chceme předávat našim dětem a našemu okolí. Některé z nás jsme se proto zapojily spolu s našimi rodinami do projektu Rodina v dialogu a na konci srpna se setkáme v Ekocentru Loutí. 

Jde o to, nenechat si ukrást čas od šedých agentů ve jménu efektivity a většího výkonu, jako to je v příběhu Děvčátko Momo a ukradený čas, zrovna jí čteme s mojí dcerou. Naopak, věnovat čas spřádání společenství kolem sebe. Společenství, která vyživují

...

Text a foto: Šárka Krčílková, 2025