V příjemně chladném podvečeru se noříme do lesa tam, kde to vypadá aspoň trochu jako cesta. Nohy se boří v bílém písku a po čase si všímám, jak je to úplně jiný prožitek chůze i krajiny. Tak odlišné od toho, co znám.
Jsme na pobřeží centrálního Portugalska, kousek od městečka Sao Jacinto. Dlouhý výběžek tvoří poloostrov. Z jedné strany jej omývá oceán a z druhé delta řeky Aveiro. Je to krajina písečných dun, borovicových hájů a litorálních společenstev. Moc lidí tu nepotkáte.
Krajina je jednoduchá a mohla by se zdát až fádní. Žádné dechberoucí výhledy do hor a kopců. Všude jen bílý písek, řídký porost vysokých borovic i neprostupné nízké kleče. Trávy a sukulenty. Poutníka to vede k větší všímavosti k detailům. Pozoruji struktury. Kolik tu je druhů trav a rostlin rozličných tvarů a barev. Často jsou nenápadné, ale mnohé z nich kvetou a jejich drobné kvítky mají zářivé barvy žluté, bílé i šarlatové. Bez přestání fouká vítr a stébla trav v něm jemně tančí. V písku leží větve vybělené od slunce. Jako kosti mrtvých v kontrastu se sytě zelenými sukulenty, lasturami a ulitami. Radim objeví dokonce i strašilku, která dokonale splývá s prostředím. Čím delší dobu krajinou jdeme, tím víc mě její detaily začínají fascinovat.
Chtěli bychom dojít až k oceánu, ale připozdívá se a Míša se proměňuje z Amazonky v Princeznu. Kňourá, že jí bolí nožičky, že je jí zima, že už jí to nebaví, že má hlad a že chce okamžitě do kempu. Dnes tedy oceán už neuvidíme, ale zítra je taky den. Teď nás zachrání jedině paní Jezevcová. Je to příběh moudré paní Jezevcové, která bydlí v noře pod velikou horou. Každou neděli chodí na výlet a cestou potkává spoustu zvířecích přátel. Včetně malého kocourka Lulu, který chce jít na kopec s ní. Jenže se bojí, že to nedokáže, protože je na to moc malý. A právě paní Jezevcová mu pomůže jeho přesvědčení překonat… Krásný mentorský příběh, který můžete rozvíjet dál a dál a dál… až nakonec, celí umluvení, do svého cíle šťastně dojdete.
Pro zvídavé čtenáře
The Sao Jacinto Dunes Nature Reserve - Přírodní rezervace byla založena v roce 1979, aby sloužila k ochraně vzácných a pestrých společenstev písečných dun. Území velké 960 ha sahá od města Ovar až k Sao Jacinto a zahrnuje i 210 ha mořské rezervace. Je to důležité území s vegetací dun i lesa. V 80. letech zde byla vybudována řada jezírek jako útočiště pro vodní ptáky, zejména kachny. Je to jedna ze 30 rezervací v Portugalsku.
Pokud tě láká oblast centrálního Portugalska, Sao Jacinto je dobrý výchozí bod. Nám sloužil jako základna liduprázdný kemp v borovicovém háji. Odtud je to kousek na průzkumy přírodní rezervace, do Sao Jacinto, ale lodí i do Aveira a delty Ria Aveiro, případně do Porta. V Sao Jacinto najdeš nekonečnou pláž s bílým pískem a divokým oceánem. Celá oblast je nádherná a nabízí stovky stezek pro pěší i pro cyklisty.
Horská cesta - krásná kniha Marianne Dubuc s mentorským příběhem o paní Jezevcové a kocourkovi Lulu.
...
Příběh z výzvy 21 malých radostí.
Text: Šárka Krčílková, Ilustrace: Radim Seydl, 2022